Mnohé finanční pojmy jsou notoricky známé. Jejich význam zná téměř každý – respektive by měl. Ale jak je to s akontací? Pokud si nejste jistí, co tento pojem znamená, vězte, že se obvykle jedná o procentní část ceny zboží či služby, která se hradí předem z vlastních prostředků. Setkáte se s ní v souvislosti s různými finančními produkty – nejčastěji zaznívá u leasingu a mimo jiné i u půjčky na bydlení. Výše akontace (tedy částky splatné předem) má obvykle zásadní vliv na podmínky úvěru. Obecně platí, že čím vyšší akontace, tím je nižší celková splatná částka. V české legislativě však pojem není pevně zakotven.
Češi se nejčastěji s akontací setkávají při financování nového vozu formou leasingu, kdy část ceny hradí předem a zbytek v rámci splátkového kalendáře. Mnoho leasingových společností však umožňuje i tzv. nulovou akontaci, díky které je úvěr dostupný i pro klienty bez našetřených peněz. Tato skupina klientů je považována za rizikovější a musí počítat s vyšší úrokovou sazbou.
Ale proč ji vlastně leasingové společnosti vyžadují? Důvody jsou prosté. Akontace je jedním z faktorů, na základě kterých lze posoudit bonitu a spolehlivost klienta. Zároveň se používá na úhradu nákladů souvisejících s předčasným odstoupením od smlouvy.
Akontace a hypotéční úvěry
Jak akontace souvisí s hypotékou? V minulosti byly našetřené vlastní zdroje podmínkou k získání úvěru.
Hovořilo-li se o akontaci v souvislosti s hypotéčním úvěrem, jednalo se o částku, kterou byl žadatel povinen uhradit předem. Peníze se použily jako část kupní ceny nemovitosti. Nešlo přitom o zanedbatelnou částku – bankovní poskytovatelé požadoval 30 % u prodejní ceny. V případě bytu v hodnotě 1 000 000 korun musel žadatel předem složit 300 000 korun z vlastní kapsy.
První hypotéku bez akontace nabídla v roce 2002 Českomoravská hypotéční banka a zanedlouho ji následovaly další poskytovatelé. Éra dostupných 100% hypotéčních úvěru je ovšem u konce a dosáhne na ně pouze hrstka žadatelů.
Akontace a stavební spoření
Úvěr lze získat také ke stavebnímu spoření. Podmínkami jsou (ze zákona) minimálně dvouleté spoření, určité množství vlastních zdrojů (akontace) a účelové využití finančních prostředků na financování účelů souvisejících s bydlení.
Pokud klient podmínky pro získání úvěru ze stavebního spoření nesplní, může požádat o překlenovací úvěr, který je dostupný i bez akontace. Opět platí, že s výší akontace souvisí úroková sazba (menší akontace = vyšší úročení, tedy dražší úvěr). Výhodou úvěru ze stavebního spoření (oproti hypotéce) je fakt, že není vyžadována zástava nemovitosti.
