Do finančních problémů se lze dostat poměrně snadno. Stačí pár neuvážených úvěrů a komplikace v podobě ztráty zaměstnání nebo jiných osobních problémů a oheň je na střeše. Podle statistik sice úroveň finanční gramotnosti roste, ale počet zadlužených osob nijak výrazně neklesá. Pokud jste se do podobné situace dostali i vy víte, že nedokážete uspokojit věřitele, vaší poslední záchranou by se mohlo stát oddlužení neboli osobní bankrot.
Za své dluhy se nemusíte stydět – nejste první a rozhodně ne poslední. Mnohem horší by bylo krizi neřešit a tvářit se, že se nic neděje. A že se děje opravdu hodně poznáte v momentě, kdy vám na dveře zaklepe exekutor a věřitelé začnou vyhrožovat trestním oznámením.
Záchrannou brzdou, která zastaví pomyslný rychlík dluhů je oddlužení, jehož podstatou je odpuštění až 30 % veškerých dluhů. Upravuje ho insolvenční zákon, podle kterého musí žadatel splňovat následující podmínky:
-
dluhy nesmí pocházet z podnikání
-
stálé zaměstnání a schopnost splatit během pěti let alespoň 30 % z celkové částky
-
po dobu splácení zůstane dlužníkovi pouze takzvané nezabavitelné minimum
Přibližme si oddlužení pomocí modelového příkladu:
Dlužník, který dluží částku 1 milion korun a jeho čistý trvalý příjem činí 30 000 Kč, bude po dobu pěti let měsíčně splácet 7 871 Kč. Celkem splatí 472 250 Kč, což je 47,2 % z celkové dlužné částky. Nezabavitelné minimum činí 12 129 Kč.
Platí, že s rostoucí výší příjmu dlužník splatí větší část dluhu a to až do výše 100 %. Pokud by jeho příjem činil 17 129 Kč, splatil by v případě milionového dluhu minimálních 30 %. V případě nižšího platu by soud oddlužení neuznal.
S dostatečně vysokým příjmem, který pokryje splátky, je osobní bankrot reálnou šancí, jak se dostat zpátky do hry. Pokud vás zajímá, jak o něj zažádat a jakým způsobem celý proces oddlužení probíhá, přečtěte si následující článek.
